Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Rozhovory - Osm let zkušeností Miloše Rabana
P. Michal Podzimek, šéfredaktor
P. Miloš Raban, foto www.tuni.vslib.czMiloše Rabana, kněze, teologa, filozofa a inženýra zná snad již každý člověk v naší diecézi a nejvíce ti, kteří si jeho jméno spojují se znovuvzkříšením poutního místa v Hejnicích a jeho Mezinárodního centra duchovní obnovy a dříve s přípravou plenárního sněmu katolické církve v naší republice. V minulém roce jsme vám ho představili také jako milovníka přírody, dobrodružství a horolezce. Jen okrajově tehdy v rozhovoru zaznělo, že také učí na liberecké universitě. Před Vánocemi překvapila zpráva, že tento římskokatolický kněz byl zvolen děkanem pedagogické fakulty. O této aktualitě je tedy především tento rozhovor.

Co obnáší být děkanem vysokoškolské fakulty?

Především je třeba vědět, co znamená pedagogická fakulta v Liberci. Je součástí university, která se nazývá Technická. Má šest fakult většinou technického zaměření (strojní, textilní, mechatronická, hospodářská, architektury) a pedagogická fakulta, které jsem se stal děkanem. Pedagogická fakulta je jediným centrem a servisem rozvoje všeobecné přírodovědecké a humanitní vzdělanosti pro Technickou univerzitu a náš region: z toho je zapotřebí vycházet pro vytváření studijních programů; studijní zaměření pedagogické fakulty definuje její genius loci charakterizovaný regionální, pohraniční, etnickou, kulturní, historickou a ekologickou specifičností.
Tato fakulta má svá specifika. Zaprvé je největší fakultou na univerzitě, čítající téměř více než třetinu všech jejich studentů. Dalším jejím specifikem je to, že vychovává kromě budoucích učitelů také inženýry ostatních fakult, protože zajišťuje veškeré humanitní vzdělání pro celou universitu. A dalším specifikem je, že vyučuje nejenom pedagogiku, nýbrž i další nepedagogické humanitní obory pro absolventy neučitelských oborů.

Co například může studovat posluchač vaší fakulty, když se jedná o universitu technického zaměření?

Například také vychovává budoucí magistry pro státní správu, terciální sektor nebo neziskové organizace. To, co činí tuto fakultu jedinečnou, je to, že je jediným a největším centrem vzdělanosti a humanizace tohoto euroregionu. Protože euroregion Nisa zasahuje část Česka, Polska a Německa, jsou zde na naší fakultě zvláště kvalitně vyučovány předměty vedle jazyků dějepis, etnologie, mezinárodní vztahy, ekologie a další.

P. Miloš Raban & spol., foto www.tuni.vslib.czNa zdejší universitě nejste žádným nováčkem, ale již osm let zde vyučujete. Co přesně jste vyučoval?

Za těch osm let jsem vyučoval na pedagogické fakultě především společenské vědy, filosofii, psychologii, religionistiku nebo-li vědu o náboženství. Pro ostatní fakulty university jsem také přednášel Principy kritického myšlení.

Jak se vnímáte vy sám jako kněz a zároveň jako profesor a nyní jako děkan civilní fakulty?

Kromě této činnosti jsem samozřejmě nadále správcem duchovního centra v Hejnicích, což se mojí novou funkcí nikterak nekrátí a nevylučuje. Je ale pravda, že nyní budu více vytížen novou manažerskou funkcí děkana. Myslím, že zde využiji své zkušenosti a kvalifikaci i jako duchovního. Všude, a tedy i tady na pedagogické fakultě, je třeba uzdravení vztahů, především mezi zaměstnanci.

Vnímáte tuto svojí funkci také jako preevangelizační službu místní církvi?

Ano to především. Již dávno se mi jeví, že v této oblasti se smývá hranice mezi klasickou pastorací pro věřící a evangelizací nevěřících. V našich poměrech se hranice mezi pastorací a evangelizací prakticky stírá.

Jak vás jako svého nadřízeného a zároveň představitele církve vnímají vaši pedagogičtí kolegové?

Většinou je to pro ně zajímavá situace, která budí nejenom pozornost, ale i očekávání a naděje. Nikdo s tím nemá v dějinách university zkušenost. V dějinách našeho školství se jedná o staletou výjimku. Naposledy byli duchovními děkany civilních fakult v historii zřejmě jezuité v 18. století. Za první republiky např. existoval na Karlově Univerzitě rotační princip při volbě rektora podle jednotlivých fakult, avšak teologická fakulta byla z něho vyloučena.

A jak vnímají tuto neobvyklou situaci vaši spolubratři a církevní představení?

Já jsem se již dávno před svojí kandidaturou ptal a konzultoval své záměry s kompetentními církevními přestaviteli. Moji kandidaturu jsem například dlouhodobě konzultoval s naším současným administrátorem naší diecéze Mons. Dominikem Dukou, který moji kandidaturu uvítal. Biskup Duka je zároveň členem vědecké rady technické univerzity, a proto také má za rozvoj této školy spoluzodpovědnost. O mé kandidatuře také ví český metropolita kardinál Vlk a diecézní biskup Pavel Posád.

P. Miloš Raban & spol., foto www.tuni.vslib.czA naši spolubratři?

U libereckých a nejbližších spolubratří jsem se setkal jedině s blahopřáními. S jistou obavou „jestli budu všechno stíhat“ jsem se setkal to ano, nejenom na církevní straně i na straně university. Ale myslím, že jsem již dostatečně dokázal, že více funkcí zvládám.. Když jsem byl například zde farářem a budoval hejnické centrum duchovní obnovy, zároveň jsem působil jako sekretář připravovaného církevního sněmu atd. To mě nezatěžuje.

Být děkanem tak velké fakulty (personálně i ekonomicky srovnatelné s celou diecézí), je především manažerská funkce. Není tak trochu líto litoměřické diecézi, že člověk vašeho formátu nebyl „dříve nalezen“ do diecézních funkcí a nyní tedy dává své jedinečné schopnosti civilní sféře?

To nechci posuzovat. Myslím, že na různé funkce v diecézní sféře je dostatek schopných kandidátů, takže jim dávám rád přednost. Nade vším je třeba vidět „suprema lex“ vůli Boží. Byl jsem zde již osm let profesorem, to že jsem byl navrhován na děkana mělo tedy svůj přirozený a logický vývoj. Já rozhodně vidím jiné – vhodnější, zasloužilejší a zkušenější – spolubratry, kteří jsou s to podílet se na řízení této diecéze.

Během svého děkanského působení budete jistě uvažovat o posílení křesťanského vlivu na universitě. Máte připravené nějaké konkrétní kroky?

Náš národ patří nesporně k nábožensky nejzaostalejším národům na světě. Proto vidím jako dobré, aby se i tato naše pedagogická fakulta také účastnila křesťanské a morální, duchovní osvěty.

Děkuji za rozhovor

Uveřejněno: 25.2.2005     Počet přečtení: 32767
Články tohoto autora:
Zpět na minulou stránku