Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Biskupové - Sachsen-Zeit, Mořic Adolf Karel, O.Melit., vévoda
 
Sachsen-ZeitTitulární arcibiskup pharsalský (1730 – 1759)
8. biskup královéhradecký (1732 – 1733)
5. biskup litoměřický (1733 – 1759)


Narozen 1. 12. 1702 v Neustadtu nad Orlou v Sasku. Jeho strýc, kardinál a biskup ostřihomský, ho dal vychovat do kláštera v Györu a přivedl ho i k duchovnímu stavu. Dne 12. 6. 1718 přijal tonzuru a ještě téhož roku i další čtyři nižší svěcení. Již roku 1719 dosáhl kanonikátu v Kolíně nad Rýnem, roku 1722 v Osnabrücku. Vysvěcen na kněze byl 4. 3. 1725 v Drážďanech, téhož roku se stal děkanem v Kolíně nad Rýnem.
Dne 26. 7. 1730 ho papež Klement XII. jmenoval titulárním arcibiskupem pharsalským, konsekrován byl 27. 8. 1730. Téhož roku se stal i velkobaillim řádu maltézských rytířů a velkopřevorem s titulem říšského knížete.
Císařem Karlem VI. byl dne 8. 10. 1731 jmenován královéhradeckým biskupem, papež toto jmenování dne 3. 3. 1732 potvrdil. V Hradci Králové však dlouho nepobyl a požádal o přeložení do Litoměřic. Císař mu vyhověl a dne 4. 7. 1733 ho jmenoval biskupem litoměřickým, což dne 1. 10. 1733 papež Klement XII. potvrdil. V litoměřické katedrále byl intronizován 7. 12. 1733.
Nádherymilovný biskup si v Litoměřicích zřídil vlastní malý dvůr, kde rozvinul složitou barokní etiketu. V rezidenci instaloval i galerii s 232 obrazy, z nichž 77 náleželo biskupství a 155 jich patřilo biskupovi jako soukromý majetek. Nákladný život mu způsobil dluhy a roku 1746 byl na něho dokonce uvalen konkurz. Finančně si poněkud pomohl, když byl roku 1748 jmenován Marií Terezií kanovníkem v Eichstädtu, kde obdržel výnosnou prebendu. Často cestoval a diecézi řídili převážně generální vikáři: Friedrich Reintsch (+1744), Wenzel Regner (do 1748), Bernhard Fischer (+ 1755) a Ignaz Jarschel. V roce 1733 byla zahájena stavba semináře Octaviem Broggiem, plně začal fungovat až roku 1755. Za jeho episkopátu zažily Litoměřice řadu vojenských vpádů – saský (1741), francouzský (1742) a poté i dva pruské (1744 a 1756). Za sedmileté války vedl řadu diplomatických jednání a posléze přešel do dočasného útočiště na proboštství sv. Hypolita v Hradišti u Znojma. Zde také dne 20. 6. 1759 zemřel a byl tam i pochován.

Uveřejněno: 10.9.2005     Počet přečtení: 2077
Zpět na minulou stránku