Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Biskupové - Hille, Augustin Bartoloměj, ThDr.h.c.
 
A. B. Hille11. biskup litoměřický (1832 – 1865)

Narozen dne 2. 12. 1786 ve Velkém Šenově u Šluknova v rodině krejčího. V Praze vystudoval filozofii a odešel na teologii do semináře ve své diecézi v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen dne 23. 4. 1810.
Nejprve kaplanoval ve Šluknově, kde u příležitosti tzv. reformačního jubilea roku 1818 napsal a v Drážďanech vydal pojednání: „Má nadále přetrvávat přehrada mezi protestanty a katolíky?“ Ideu spolupráce mezi evangelíky a katolíky přijaly obě strany příznivě, o čemž svědčí skutečnost, že tato práce byla vydána celkem čtyřikrát a byla navíc přeložena do polštiny a latiny.
V roce 1820 byl povolán biskupem Hurdálkem do litoměřického semináře. Vedle funkce rektora řídil i katedru pastorální teologie. Byl literárně činný, vydal několik odborných knih a přispíval do Teologického časopisu. Biskup Milde, který si ho vážil, jej roku 1823 jmenoval konzistorním radou, roku 1826 čestným kanovníkem kapituly, roku 1827 knižním cenzorem a v roce 1831 obdržel ceynovský sídelní kanonikát litoměřické kapituly.
Císař František I. jej jmenoval biskupem litoměřickým dne 31. 12. 1831 a toto jmenování papež Řehoř XVI. dne 2. 7. 1832 potvrdil. Biskupské svěcení přijal v Praze a intronizace se uskutečnila 7. 10. 1832 v litoměřické katedrále.
Jako biskup proslul svým příkladem a pokorou. Pro nedostatečně zajištěné duchovní založil podpůrný fond, pro nemocné duchovní pak léčebný fond. Pro chlapecký seminář získal bývalý císařský zámeček v Horní Polici. Vedle vzorné péče o celou diecézi se zaměřil především na kněžský seminář. Dal vybudovat novou budovu pro chlapecký seminář v Bohosudově, kam uvedl po obnovení Tovaryšstvo Ježíšovo jako první v Čechách. Tou dobou vydal knižně „Odpolední pobožnosti pro neděle a svátky církevního roku“. Již v roce 1841 zavedl v diecézi svátek Božského Srdce Páně v pátek po božítělové oktávě. V Litoměřicích zachránil barokní skvost Octavia Broggia – kostelík sv. Václava, který sloužil do té doby jako skladiště, dále kapli sv. Jana a kostel sv. Vavřince. Za jeho episkopátu bylo v diecézi postaveno přes 30 nových kostelů a kaplí. Zasloužil se o rozšíření školního vzdělání, které svěřil sestrám sv. Karla Boromějského (Teplice, Osek, Zákupy), sestrám sv. Františka (Česká Kamenice), školským sestrám Notre-Dame (Liberec) a také kongregaci sester sv. Kříže (Duchcov, Chumec, Litvínov a Chomutov) a piaristům (kolej v Liberci). Roku 1861 otevřel v Litoměřicích diecézní ústav pro hluchoněmé a také nemocnici. V diecézi pak vzniklo dalších 10 nemocnic a několik sirotčinců. Jako jediný z biskupů v českých zemích oslavil vydání tzv. únorové ústavy (26. 2. 1861) slavnou mší svatou, za což mu byl o rok později udělen titul tajného rady. Obdržel čestný doktorát Karlovy univerzity, papež ho jmenoval domácím papežským prelátem a císař František Josef I. mu udělil řád Leopoldův.
Zemřel dne 26. 4. 1865 ve své rezidenci. Pohřben byl dne 2.5. do nové, jím zbudované hrobky na litoměřickém hřbitově. Jeho srdce bylo vloženo do stříbrné schránky a zazděno do pilíře katedrály u oltáře Nejsvětější Svátosti. Ve své závěti ustanovil svým jediným dědicem litoměřické biskupství.

Uveřejněno: 18.9.2005     Počet přečtení: 32767
Zpět na minulou stránku