Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Biskupové - Weber, Antonín Alois, ThDr.
 
A. A. Weber
16. litoměřický biskup (1931 – 1947)

Narozen dne 24. 10. 1877 v obci Vlčí hora u Rumburku jako syn rolníka. Gymnázium absolvoval v Litoměřicích maturitou a přihlásil se na teologii. Tehdejší biskup Schöbel ho poslal na studia do Říma (Collegium Bohemicum), kde byl v roce 1901 vysvěcen na kněze a dosáhl doktorátu teologie.
Po návratu do vlasti kaplanoval v Teplicích, poté působil jako katecheta a učitel náboženství v Ústí n. L., kde později na reálce učil. V roce 1927 se stal skutečným radou a přísedícím litoměřické konsistoře. Dne 27. 6. 27 byl Sv. Stolcem jmenován sídelním kanovníkem kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. Vládou ČSR byl však potvrzen až počátkem roku 1930 a dne 31. 3. téhož roku byl instalován. Nikdy politicky nevystupoval a byl národnostně smířlivý.
Po smrti litoměřického biskupa Grosse trvalo deset měsíců, než došlo k dohodě mezi Sv. Stolcem a československou vládou o jmenování Webera jeho nástupcem. Papež Pius XI. jej jmenoval dne 22. 10. 1931, biskupské svěcení přijal v pražské svatovítské katedrále dne 22. 11. téhož roku a dne 6. 12. 1931 byl ve své katedrále intronizován.
Jako biskup mírnil národnostní protiklady v diecézi a kladl důraz na náboženskou výchovu a na sociální a charitativní činnost. K české menšině se vždy choval spravedlivě. Zasloužil se o další rozšíření malého semináře v Bohosudově a ústavu pro hluchoněmé v Litoměřicích. V diecézi dal vystavět devět nových kostelů a dal renovovat biskupskou rezidenci. Dne 30. 5. 1937 vysvětil ve své katedrále jako hlavní světitel ThDr. Ignáce Arnože, rodáka z Děčína-Podmokel, na misijního biskupa pro apoštolský vikariát Bulawayo v Rhodesii.
Mnichovský diktát znamenal roztržení litoměřické diecéze na dvě části. Nacisté zabrali biskupský konvikt v Bohosudově i seminář v Litoměřicích. Biskup Weber se netěšil přízni nacistů a musel vyklidit svou rezidenci, úřady mu zabraňovaly vizitovat farnosti náležející k Protektorátu.
Po osvobození došlo k opětovnému sjednocení diecéze. Ač výborně ovládal češtinu a nikdy nevystupoval protičesky, měl být jako Němec vysídlen, ale podařilo se tomu zabránit. Na svůj úřad rezignoval dne 28. 1. 1947. Papež Pius XII. jmenoval biskupa Webera, který žil po rezignaci tiše v ústraní biskupské rezidence, titulárním biskupem samoským.
Zemřel 12. 9. 1948 a byl pohřben do biskupské hrobky na litoměřickém hřbitově. Dne 28. 10. 1995 propůjčil prezident České republiky Václav Havel biskupu Weberovi in memorian řád T. G. Masaryka.

Uveřejněno: 24.9.2005     Počet přečtení: 32767
Zpět na minulou stránku