Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Za poznáním - Ať žijí rubriky!
 
V posledním díle našeho miniseriálu o průběhu mše svaté jsme skončili u přípravy obětních darů a modlitby nad dary, která tento úkon uzavírá. Následující část je pak samotným vrcholem slavení eucharistie: eucharistická modlitba. Jí začíná střed a vrchol celého slavení eucharistie, tj. modlitba díkuvzdání a posvěcení. Má svoji logickou strukturu, která vybízí k zamyšlení. Kněz vyzývá lid, aby svá srdce pozdvihl k Pánu modlitbou s díkučiněním a zahrnuje tak všechny do této modlitby, kterou vysílá skrze Syna v Duchu svatém k Otci. Jejími hlavními prvky jsou:

• Díkuvzdání
To je vyjádřeno hlavně v prefaci, kdy kněz jménem svatého lidu oslavuje Boha Otce za dílo spásy podle charakteru dne. Např. v prefaci ze slavnosti Seslání Ducha svatého se děkuje za dar Ducha svatého pro ty, kteří se v Kristu stali Božími dětmi: V něm (Duchu sv.) dáváš církvi život, v něm tě lidé nacházejí, v něm tě vyznávají všechny národy a jazyky.

• Společné zvolání
Na závěr preface se pak celý shromážděný lid připojuje k nebeským zástupům a společně zpívá Svatý, Svatý, Svatý. Tuto aklamaci (zvolání) pronášejí všichni a tento text je svou povahou určen ke zpěvu. Měl by se tedy zpívat.

• Epikléze
Toto slovo pochází z řečtiny (epikalein) a znamená svolávat. Církev těmito prosbami prosí o zvláštní působení Ducha svatého, aby přednesené dary (chléb a víno) byly proměněny a aby tato neposkvrněná oběť byla ke spáse těm, kdo na ní budou mít účast při svatém přijímání. Ve 3. eucharistické modlitbě se říká: Proto tě, Otče, pokorně prosíme, posvěť svým Duchem tyto dary, které před tebe klademe.

• Zpráva o ustanovení a proměnění
Slovy a úkony Pána Ježíše se koná oběť, kterou on sám ustanovil v předvečer své smrti při Poslední večeři, kdy obětoval své Tělo a Krev pod způsobami chleba a vína. Dal je pak apoštolům k jídlu a pití a dal jim příkaz k nepřetržitému slavení. Je to ústřední bod celé Eucharistie.

• Anamnéze
Další řecké slovo, které znamená vzpomínku. Když Církev slaví toto tajemství a plní tak příkaz od Krista, slaví památku vzpomínkou zvláště na jeho utrpení, smrt, vzkříšení a nanebevstoupení.

• Podání oběti
Když se slaví mše svatá, obětuje Církev v Duchu svatém neposkvrněnou oběť Otci. Zároveň však církev usiluje o to, aby se věřící učili obětovat nejen tuto oběť, ale také sami sebe, a tak mohl být Bůh všechno ve všech. Srov. Skrze něho ať se před tebou stáváme obětí úplnou a ustavičnou, abychom dostali dědictví s tvými vyvolenými.

• Prosby
Prosbami v eucharistické modlitbě se vyjadřuje ono tajemné spojení společenství Církve nebeské s pozemskou. Neposkvrněná oběť se přináší jak za církev jako celek, tak za všechny její členy, živé i zemřelé, kteří jsou povoláni k účasti na vykoupení a spáse. Tu nám získal Pán Ježíš svým Tělem a Krví.

• Závěrečná doxologie
A opět je tu řecké slovo, které bychom mohli přeložit jako vyjádření oslavy. A to oslavy Boží. Je to ono známé: Skrze něho a s ním a v něm… V této doxologii se uzavírá eucharistická modlitba vyjádřením víry ve směr všech našich modliteb – skrze Krista. Na tuto část odpovídá věřící lid společným zvoláním Amen.

Eucharistická modlitba si přímo žádá, aby jí všichni s úctou a v tichosti naslouchali, případně odpovídali aklamacemi, které jsou podle liturgických předpisů. Při eucharistické modlitbě se doporučuje klečet.

Uveřejněno: 20.9.2005     Počet přečtení: 32767
Zpět na minulou stránku