Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
Zajímavá místa - Kostel Panny Marie na Květnově
P. Mirek Dvouletý
KvětnovPoutní místa v diecézi (1.) – Od tohoto čísla chceme procházet diecézí a učit se poznávat mariánská poutní místa – velká a významná, ale i zcela nepatrná, mající však své kouzlo.

O původu kostela na Květnově nejsou doklady. Jen pověst vypráví o malém pasáčkovi, který při shánění dobytka zaklel a nějaký hlas z křoví jej napomenul. Když křoví rozhrnul, našel tam malou sošku Panny Marie. Donesl si ji domů a schoval ve své truhle. Soška však do rána zmizela a druhý den ji našel opět v tom křoví. To se několikrát opakovalo. Když se to lidé ze vsi dověděli, rozhodli se postavit ve vesnici pro sošku kapličku. Ale i dovezený stavební materiál přes noc zmizel a ráno našli vše na místě, kde pasáček našel sošku. Kapli tedy postavili tam. To se prý stalo v roce 1342.
Roku 1592 je o kapličce již ověřená zpráva – Adam z Lobkovic a jeho pobožná manželka Margareta darovali kapli mešní roucho, na němž bylo vyšito jméno a znaky dárců a letopočet. Kaple byla v té době od ochranou chomutovských jezuitů, kterým ji svěřil Jiří Popel z Lobkovic. Koncem 16. století se v této kapli údajně konaly první bohoslužby. Podle další pověsti se stal tehdy zázrak – jeden slepec znovu nabyl zrak. To bylo příčinou četných procesí, která sem směřovala každého roku vždy v červenci.
Dne 31. 3. 1784 a znovu 26. 7. 1785 se jednalo o uzavření květnovského kostela a o přenesení milostné sošky do kostela v nedalekém Blatně. Jenže právě tehdy vypukla v Chomutově epidemie tyfu, která způsobila značné ztráty na životech, a lid se proto začal velmi intenzivně modlit a konat poutě na Květnov. A to i přes částečnou zdrženlivost duchovenstva, přes varování s poukazem na tehdejší platné zákony i přes zákazy ze strany místních úřadů. Zbožný lid byl přesvědčen, že vroucími modlitbami na omilostněném místě si vyprosí osvobození od nakažlivé nemoci. V týdnu Navštívení Panny Marie bylo v květnovském kostele napočítáno 8 000 věřících u svaté zpovědi a svatého přijímání.
Roku 1813 v Chomutově opět vypukla nakažlivá nemoc, kterou tam dovlekli zranění vojáci. Město se proto zasvětilo Panně Marii Květnovské a na 1. neděli adventní putovali odtud v mimořádném procesí do hor.
Na doporučení místních úřadů vydala dne 6. srpna 1807 zemská vláda dekret, dle něhož směl kostel na Květnově zůstat otevřený. Byla ale dána podmínka, že obec Květnov se musí starat o udržování kostela. Dne 10. srpna 1814 na úřadě Červeného Hrádku za přítomnosti císařského komisaře, blatenského faráře, šesti představitelů kostelního sboru a několika hodnostářů byl květnovský kostel odevzdán svému původnímu určení s dříve už naznačenou podmínkou. To se vše dělo slavnostním způsobem a šesti tehdejším obcím, které měly ke Květnovu patronátní právo, byl kostel předán do vlastnictví.
Poutě v současnosti
V současnosti se konají na Květnově bohoslužby každou první a třetí sobotu v měsíci ve 14 hodin. Kolem 31. 5. se koná malá pouť. Velká pouť je podle starého kalendáře v červenci. Zde je ovšem zvykem slavit tři po sobě jdoucí neděle (1., 2., 3.) v červenci. Program je vždy stejný: modlitba růžence na růžencových schodech začíná v 8 hodin, od 8.30 je první mše – mariánská, po ní vzdání úcty Panně Marii (oblékaná původní gotická soška). V 10.30 hodin je druhá mše svatá – nedělní a ve 14.15 hodin je mše německy. Na poutním místě se dá nabrat poutní voda a zakoupit upomínkové předměty a občerstvení. V posledních letech se koná nejméně jednou – před první poutní nedělí – modlitební vigilie v kostele a pro zdatnější i spaní „pod širákem“ u kostela. Poslední pouť je vikariátní „růžencová“ v říjnu.
Němečtí obyvatelé Sudet, kteří se usadili v Trutzhein v západním Německu, si nechali zhotovit kopii Květnovské Panny Marie a pořádají na první červencovou neděli pouť tam.

Za Perlou Krušnohoří
Soška Panny Marie je nazývána Perlou Krušnohoří nebo také Královnou Krušných hor. Letos poctil poutní místo svou návštěvou otec biskup Pavel. Také sem směřovaly nohy asi 15 poutníků z DCM Litoměřice. Přijďte navštívit naše milé poutní místo, zasazené do lesů Krušných hor. Doprava je možná autobusem z Chomutova nebo Jirkova, nejlépe však vlastním autem nebo pěšky (zu Fuss).

„Sotva se rozednívá ráno na milé hoře,
už se blížíme poutníci ke květnovské Marii.
Přes hory i údolí znějí naše písně
a zdravíme Tebe, ó Panno, na tisíckrát,
ať si je skalnatá cesta, ať daleko Tvá svatyně,
touha po Tobě nám dává křídla.“
K. Karafiát

Uveřejněno: 1.3.2006     Počet přečtení: 13520
Články tohoto autora:
Zpět na minulou stránku