Zdislava Zdislava - http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava
 
 
A. B. Hille11. biskup litoměřický (1832 – 1865)
Narozen dne 2. 12. 1786 ve Velkém Šenově u Šluknova v rodině krejčího. V Praze vystudoval filozofii a odešel na teologii do semináře ve své diecézi v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen dne 23. 4. 1810.
(18.9.2005)
 
V. E. Milde10. biskup litoměřický (1823 – 1832)
Arcibiskup vídeňský (1832 – 1853)

Narozen dne 11. 5. 1777 v Brně v rodině knihaře. Studoval filozofii v Olomouci a ve Vídni, kde v roce 1798 dokončil i svá teologická studia. Pak působil jako prefekt a korepetitor v semináři a jako katecheta. Na kněze byl vysvěcen ve Vídni až dne 9. 3. 1800, kdy dosáhl předepsaného kanonického věku. Poté kaplanem, od roku 1804 učil náboženství na vídeňské reálce a na akademii výtvarných umění.
(17.9.2005)
 
J. F. Hurdálek9. biskup litoměřický (1815 – 1822)
Narozen dne 6. 11. 1747 v Náchodě v rodině pláteníka. V Praze studoval filozofii a teologii, stal se mistrem filozofie a svobodných umění a bakalářem teologie a v roce 1771 byl vysvěcen na kněze. Poté byl ustaven prefektem kněžského semináře v Hradci Králové, v roce 1775 byl povolán do Vídně za prefekta Therezianea, ústavu pro vzdělávání šlechticů. V roce 1785 přijal místo rektora generálního semináře v Praze, kde setrval až do jeho zrušení v roce 1790.
(16.9.2005)
 
Chlumčanský z Chlumčan a z PřestavlkSvěticí biskup pražský (1795 – 1802)
8. biskup litoměřický (1802 – 1815)
23. arcibiskup pražský (1815 – 1830)

Narozen na zámku v Hošticích dne 15. 11. 1749 v rodině starobylého šlechtického rodu. Studoval v Praze, stal se mistrem svobodných umění a získal bakalariát teologie a 13. 12. 1772 byl vysvěcen na kněze.
(15.9.2005)
 
Krátký duchovní komentář nad současnou politikou
V poslední době se zdá, že se naše mediální společnost propadá do velkých zmatků. Ukazatelem je především potíž s tou tolik zmiňovanou „Euroústavou“. Zatím: Kolébka osvícenství a dědicové Velké revoluce ve Francii tuto ústavu odmítli stejně jako Holanďané.
(14.9.2005)
 
Kindermann ze Schulsteinu7. biskup litoměřický (1790-1801)
Narozen dne 27. 9. 1740 v obci Království u Šluknova, jeho dva starší bratři se stali řádovými knězi. Vystudoval v Praze filozofii a teologii a v roce 1765 byl vysvěcen na kněze. Poté působil jako vychovatel a připravil se na doktorát teologie, který získal v srpnu 1766.
(13.9.2005)
 
Apoštolská Penitenciarie, zastoupená vrchním penitenciářem Jakubem Františkem kardinálem Staffordem, z pověření Nejvyššího velekněze, uděluje plnomocné odpustky ode dne slavnostního zahájení litoměřického jubilea až do dne jeho skončení, po splnění obvyklých podmínek (svatá zpověď, svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého Otce) a vnitřním odporem k jakémukoliv hříchu.
(12.9.2005)
 
WaldsteinSvěticí biskup pražský (1756-1759)
6. biskup litoměřický (1760-1789)

Narozen v Praze dne 17. 7. 1716, studoval v Římě, kde dosáhl doktorátu teologie a kanonického práva. Získal si přízeň samotného papeže Benedikta XIV., který ho osobně vysvětil na kněze. Po návratu do vlasti se posléze v roce 1746 stal svatovítským kanovníkem a současně i českým kazatelem. Mimoto obdržel kanonikát ve Staré Boleslavi a od 2. 2. 1748 byl i děkanem u sv. Apolináře v Praze.
(11.9.2005)
 
Sachsen-ZeitTitulární arcibiskup pharsalský (1730 – 1759)
8. biskup královéhradecký (1732 – 1733)
5. biskup litoměřický (1733 – 1759)

Narozen 1. 12. 1702 v Neustadtu nad Orlou v Sasku. Jeho strýc, kardinál a biskup ostřihomský, ho dal vychovat do kláštera v Györu a přivedl ho i k duchovnímu stavu. Dne 12. 6. 1718 přijal tonzuru a ještě téhož roku i další čtyři nižší svěcení. Již roku 1719 dosáhl kanonikátu v Kolíně nad Rýnem, roku 1722 v Osnabrücku. Vysvěcen na kněze byl 4. 3. 1725 v Drážďanech, téhož roku se stal děkanem v Kolíně nad Rýnem.
(10.9.2005)
 
Spoluvězňové z koncentračního tábora v Dachau znají br. ThDr. Štěpána Trochtu jako člověka nanejvýš čestného, statečného, nebojácného, obětavého, vřelého vlastence, humanistu nečinícího rozdílu mezi příslušníky různých náboženství a ras a vůbec jako vzorného člověka. Tím tíže nesou nespravedlnost, kterou mu připravila StB a pak i soud. Proto žádáme, aby s urychlením byla tato nespravedlnost odstraněna a br. Štěpán Trochta byl s urychlením plně soudně i občansky rehabilitován. ...
(9.9.2005)
 
Ne vždy se mohl Trochta usmívatSvědectví při rehabilitaci
Pražské jaro 68 měnilo postupně společenské klima v celé vlasti. Týkalo se to i oblasti víry. Přístup k těmto změnám byl různě odvážný. Štěpán patřil ke skupině prozíravých, upozorňoval, že po Praze se pohybuje mnoho agentů KGB. Byl v předstihu a viděl dál.
(8.9.2005)
 
Wratislav z Mitrovic6. biskup královéhradecký (1711 – 1721)
4. biskup litoměřický (1721 – 1733)
Jmenovaný arcibiskup pražský (1733)

Narozen dne 20. 5. 1677 v šlechtické rodině, všichni čtyři bratři se věnovali duchovnímu stavu. Jan Adam studoval u jezuitů v Jindřichově Hradci a na kněze byl vysvěcen dne 15. 4. 1702. Záhy se stal kanovníkem v Olomouci, dne 27. 10. 1702 pak kanovníkem kapituly u sv. Víta v Praze. Byl proboštem několika kapitol, v roce 1709 byl jmenován proboštem Vyšehradské kapituly, o kterou se velmi zasloužil.
(7.9.2005)
Jan Hanzlík
Petboard – nový způsob pohybu a zároveň dopravní prostředek, ilustrační fotoSalesiánské středisko v Teplicích je nezisková organizace starající se o sídlištní děti a mládež a snažící se je zabavit tak, aby byli uchráněni patologických jevů jež toto prostředí přináší. Snažíme se jim proto nabízet různorodý program pro jejich zábavu i výchovu.
(6.9.2005)
P. Jiří Voleský
Boží lid Izrael slavil od nepaměti během každého roku tři hlavní poutní svátky, na které byl v době centralizace liturgického kultu na jeruzalémský chrám povinnen se dostavit každý dospělý izraelský muž. Byly jimi velikonoce, letnice a svátek stánků. Všechny tři slavnosti byly časově umístěny do důležitých zlomů vegetativního cyklu dozrávání zemědělských plodin, nebo v případě velikonoc do období vrhu jehňat a kůzlat. Z toho lze usuzovat, že svátky byly původně oslavou plodnosti stád a polí, která byla vždy chápána jako veliké nadpřirozené tajemství obdarování lidí k tomu, aby mohli zachovávat a rozmnožovat svůj život. Izraelité tyto zprvu ryze zemědělské svátky přeznačili posvátným charakterem klíčových okamžiků svých dějin, jež vždy chápali jako hlavní pramen poznání zjevujícího se pravého a živého Boha. Velikonoce tak dostaly hlubší význam vysvobození z egyptského otroctví, letnice byly poměrně velice pozdně přeznačeny na den vydání Zákona na Sinaji a svátek stánků připomínal izraelské putování pouští za svobodou a domovem v Zaslíbené zemi.
(5.9.2005)
 
H. F. Königsegg-Rottenfels3. biskup litoměřický (1710-1720)
Narozen roku 1660 ve Vídni v rodině císařského tajného rady, komořího a vicekancléře. Již v jedenácti letech obdržel nižší svěcení a stal se kanovníkem ve Strasburgu. V té době začal studovat teologii a v roce 1677 obdržel další kanonikát v Lutychu, rok poté byl jmenován kanovníkem v Salzburgu. Tam byl v roce 1690 vysvěcen na kněze.
(4.9.2005)